PhDr. Rudolf Turek

• významný historik a archeolog 
• narodil se 20. června 1910 v Mladé Boleslavi.

Rudolf Turek byl významný historik a archeolog. Narodil se 20. června 1910 v Mladé Boleslavi, kde vystudoval i gymnázium. Při vysokoškolském studiu se zaměřil na historii, archeologii a zeměpis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Rudolf Turek však projevoval také zájem o historii a dějiny umění, a to již během středoškolských studií. Zřejmě pak dozrál za studií na Karlově univerzitě, a to pod vlivem takových veličin, jako byli historici J. Pekař, J. Šusta a B. Mendl nebo archeolog Albín Stocký. Další vliv na něho měl historik umění A. Matějček, ale především profesor křesťanské archeologie a dějin církevního umění Josef Cibulka. 

Rudolf Turek krátce působil ve Státním archeologickém ústavu v Praze. V letech 1937-1938 učil dějepis a zeměpis na gymnáziu ve Spišské Nové Vsi. Od roku 1938 pak působil jako pracovník oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze. Díky svému pracovnímu úsilí se stal renomovaným evropským specialistou na raný středověk, slovanskou archeologii a počátky českého státu. 

Napsal více než 600 článků, studií a monografií. Propagoval důslednou přípravu a sběr historických a archeologických dat už před započetím vlastního výzkumu. Sám měl velký přehled o historických pramenech celé Evropy. K významným spisům patří Čechy na úsvitě dějin (1963), po nichž následovaly Čechy v raném středověku (1980) a Počátky české vzdělanosti (1988). 

Rudolf Turek se zasloužil o zpracování slovanského osídlení v řadě českých regionů, vymezil jednotlivá kmenová území slovanských kmenů u nás, vedl výzkumy slovanských hradišť v Prachovských skalách, ale především ve slavníkovské Libici nad Cidlinou. Věnoval se však i numismatice a datovací schopnosti mincí ve vztahu k ostatním nálezům. Na Filosofické fakultě Karlovy univerzity vedl seminář slovanské archeologie a působil i jako externí učitel. 

Dílo Rudolfa Turka bylo mnohokráte oceněno, a to především v zahraničí. Rudolf Turek se stal držitelem prestižní Herderovy ceny (Gottfried-von- Herder-Preis), kterou mu udělila vídeňská univerzita v roce 1976. V osmdesátých letech přibyla i ocenění domácí: Hlávkova medaile (1981), cena nakladatelství Vyšehrad za rok 1982, medaile Za zásluhy o Českou numismatickou společnost (1985) a čestná medaile Gymnázia v Mladé Boleslavi (1988). V létě 1989 Rudolf Turek podepsal protitotalitní manifest Několik vět. Hned po převratu v roce 1989 obdržel Rudolf Turek čestné občanství Libice nad Cidlinou. K této události došlo v roce 1990. Lze doplnit, že v roce 1981, u příležitosti libického milénia 981–1981, mu z ideologických důvodů ještě uděleno být nesmělo. Stal se čestným členem Československé společnosti archeologické (1990) a Národní muzeum mu udělilo medaili Šternberka-Manderscheida (1990). V roce 1991 přijal čestné občanství Mladé Boleslavi. 

Tento historik byl také jednatelem Společnosti čs. prehistoriků a aktivně působil i v Kroužku přátel Mladoboleslavska v Praze. Dále se stal členem několika zahraničních institucí. Po celý život nezapomínal na svůj rodný kraj a ačkoli byl vědcem evropského formátu, psal i do regionálních časopisů a sborníků Mladoboleslavska. 

Rudolf Turek zemřel 13. listopadu 1991 v Praze, je pohřben na Starém hřbitově v Mladé Boleslavi. Od ledna 1992 nese jméno Rudolfa Turka jedna z ulic v Libici nad Cidlinou a 26. června 1992 udělilo Presidium ČSAV Rudolfu Turkovi Zlatou medaili za zásluhy o vědu a lidstvo in memoriam. Milan Čejka