ThDr. Zdeněk Soušek,DrSc.

• se narodil 23. srpna 1925 v Bučovicích.

ThDr. Zdeněk Soušek se narodil 23. srpna 1925 v Bučovicích. První rok života strávil v Hlohovci na Slovensku, pak žil šest let v Křinci na Nymbursku, další období dětství a mládí prožil v Pelhřimově. Zde vystudoval klasické gymnázium. Vysokoškolská studia poté absolvoval v Praze. Rozhodl se stát farářem. Po ukončení studia na teologické fakultě pracoval od října roku 1950 jako vikář ve sboru na Kladně. Velmi ho oslovoval a zajímal život Alberta Schweitzera, pozdějšího držitele Nobelovy ceny, který dal před zajištěnou kariérou učitele teologie přednost pomoci nemocným leprou v Africe. Kromě toho také chtěl odjet provádět archeologické výzkumy na místech důležitých biblických událostí, především v dnešním Iráku. Kvůli tomu také studoval orientalistiku, ale přišel „Vítězný únor“ a všechny plány se zcela změnily… 

Zdeněk Soušek se stal libickým farářem v roce 1953, ale těsně před nástupem byl povolán na 26 měsíců (a jak se potom ukázalo, omylem) k výkonu vojenské služby. Jeho manželka ho v libickém sboru ve funkci zastupovala. Později se stal doktorem teologie a po určitou dobu byl i seniorem Českobratrské církve evangelické. 

Jeho vzdělání (byl autorem první české monografie o apokalyptice) i neodbytná vytrvalost a houževnatost umožnily ještě za starého režimu rozvinout a po sametové revoluci dokončit projekt českého překladu pseudepigrafů Starého zákona. Jednalo se o projekt, na němž pracovala řada předních odborníků a který v novém rozsahu měl obdobu jen v Německu a ve Spojených státech amerických. K tomu přísluší připočíst všechnu osvětovou a vlastivědnou práci, kterou konal ve sboru ve prospěch svých farníků i spoluobčanů. Zdeněk Soušek byl také autorem, publicistou, překladatelem a editorem publikací z oboru biblistiky. 

Patřil k odborníkům na Starý zákon a byl vědeckým sekretářem starozákonní skupiny pro ekumenický překlad Starého zákona. Některé své literární práce publikoval pod pseudonymem Zdeněk Špinar, podle rodného jména své manželky, aby v době normalizace mohly být vydány. 

Stál u založení Vlastivědného kroužku Slavníkovské Libice a byl po řadu let jeho předsedou. Aktivně pracoval i v místní organizaci Československého červeného kříže. Přes mnohé ideologické problémy se stal všeobecně uznávanou, výraznou a respektovanou osobností obce. Lze také dodat, že patřil k přátelům známého spisovatele Bohumila Hrabala. Ostatně díky této skutečnosti tento autor několikrát do Libice v osmdesátých letech zavítal. 

Duchovní služba Zdeňka Souška v Libici nad Cidlinou skončila v roce 1989. Odešel na odpočinek do Pelhřimova, ale nakonec až do roku 1994 působil jako kazatel sboru v Pelhřimově – Strměchách. Čestné občanství obce Libice nad Cidlinou bylo Zdeňku Souškovi uděleno v roce 1995 u příležitosti připomínky tisícího výročí pádu Slavníkovské Libice. Patřil i mezi významné osobnosti města Pelhřimova, v roce 2005 obdržel nejvyšší městskou cenu. 

ThDr. Zdeněk Soušek zemřel 27. prosince 2015 v Pelhřimově. 
Milan Čejka s přispěním Petra Svobody